Anglie (listopad 2015), I. část

3. února 2016 v 19:27 | Kath |  Cestování
Ahoj! :) Dnes jsem si pro vás připravila článek, který už jsem měla v plánu celkem dlouho - zážitky a fotky z Anglie.



Nejdřív bych asi měla začít tím, jak jsem se tam dostala :D Jednalo se o projekt podporovaný Evropskou unií, takže jsem v podstatě jela zcela zdarma do UK. Vybírali jen 40 lidí z celé školy, takže mě dost překvapilo, že jsem se tam vůbec dostala.

Každopádně od školy jsme odjeli 16. 11. 2015 po půlnoci. Čekala jsem, že cesta autobusem bude naprosto příšerná (vzpomínám si totiž, že když jsem tam jela poprvé ve čtrnácti, tak jsem celou noc nespala, protože jsem v autobuse prostě nedokázala usnout). Naštěstí to nebylo tak hrozné. S kamarádkami jsme se dostaly na dobrá místa, kde se dobře spalo, takže cesta byla v pohodě.

Až na tři věci. První problém nastal, když jsme se dostali do Německa. Zjistila jsem totiž, že se svým operátorem nemůžu volat, ani psát SMS ze zahraničí do ČR (zajímavý poznatek je, že naopak to jde :D ). V podstatě jsem byla celou dobu bez mobilu. Jistě, mohla jsem ho používat na internet apod., ale ty dvě nejdůležitejší funkce prostě nefungovaly.

Druhý problém se vyskytl na německé dálnici. Něco se totiž pokazilo v autobuse, takže jsme čtyři hodiny seděli na benzínce a čekali, až přijede z opravny :D V tu dobu jsme začali poznávat našeho průvodce, o kterém se tady raději nebudu rozepisovat, protože kdo tohle nezažil, nepochopí :D

Poslední - a nejspíš nejhorší - nepříjemnost byla noc v hotelu F1. Jako správná turistka jsem si samozřejmě zjišťovala předem, jak ubytování vypadá a musím říct, že na první pohled se mi to celkem líbilo. Jenomže to jen do té doby, než jsme přijeli... Byla jsem na pokoji se dvěma spolužačkami, což je snad jediná pozitivní věc, protože kdybych tam byla s někým cizím (s lidma z ostatních tříd se skoro vůbec neznám), asi bych to nepřežila :D

Abych to shrnula - žádné povlečení, špinavé postele, prach, ledová voda ve společných a naprosto nepraktických koupelnách (ani jsem si tam neměla kde položit své věci), občasný výskyt hmyzu v už tak dost nechutné snídani... A aby toho nebylo málo, když jsem šla večer z koupelny, všude po chodbách jsem potkávala dost pochybné osoby, které na mě dost pochybně zíraly :D Takže pokud se vám někdy podaří dostat se do hotelu F1, připravte si s sebou pár litrů antibakteriálního gelu. Jestli to však půjde, raději se tomuto hotelu vyhněte.

Navíc jsme s holkama byly celý večer ve stresu, protože jsme měly pokoj v přízemí (s poměrně velkým oknem) a bylo nám sděleno, že se přímo za hotelem až donedávna nacházel velký uprchlický tábor, ve kterém proběhl požár přibližně dva dny předtím, než jsme se tam ubytovali. Velmi příjemná informace, no ne?

Každopádně jsem to přežila s vědomím, že další den budu zase zpátky ve své milované Anglii. A když jsme ráno kolem sedmé opouštěli hotel, byla jsem v sedmém nebi.

Očekávali jsme problémy na hranicích, protože to bylo v době, kdy byly přesuny imigrantů z Calais do Doveru nejintenzivnější. Kamarádka, která tam byla dva týdny přede mnou mi dokonce říkala, že když čekali na nalodění na trajekt, začali se kolem nich imigranti shromažďovat, mlátit do autobusu a dokonce jim otevřeli zavazadlový prostor. Nás však nic takového nečekalo, protože jsme jeli Eurotunelem, kde nebyla ani noha :D

Na hranicích jsme si museli vystoupit a projít kontrolou s občanskými průkazy. Když jsem přišla na řadu, pozdravila jsem a podala jsem paní svoji občanku, velmi mile mi odpověděla a usmála se. Vím, že všichni nejsou takoví, ale většina Britů je prostě úžasná... A když jsem si s poděkováním vzala svou občanku zpátky, věděla jsem, že jsem na cestě domů.

Britské vlajky, které byly zobrazeny všude kolem, mě naplňovaly krásným pocitem. Bylo to, jako když po letech potkáte starého přítele, kterého jste měli rádi.

Eurotunel je podle mě mnohem lepší, než trajekt. Když jsme jeli do Anglie se základkou, jeli jsme tam i zpátky trajektem. Trvalo to mnohem déle a bylo mi špatně jako nikdy, a to jsem v sobě měla asi čtyři kinedrily :D Je sice pravda, že nikdy nezapomenu na ten pocit, kdy se na obzoru z mlhy začaly vynořovat sněhově bílé útesy Anglie a já jsem poprvé spatřila svou milovanou zemi (jo, celou dobu jsem stála na palubě jako pako a čekala, až ji uvidím :D ), ale Eurotunel byl úplně v pohodě :) Skoro ani nešlo poznat, že jedeme.

Původně jsem měla v plánu napsat celý první den v UK, ale to by bylo strašně na dlouho, a tak si to raději nechám na další díl :) Takže fotky až příště, cestu jsem pochopitelně nefotila :D
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Dee Dee | Web | 3. února 2016 v 19:34 | Reagovat

Já do anglie pojedu ted na 2 měsíce.. moc se tam těším :)

2 extras-diary extras-diary | E-mail | Web | 3. února 2016 v 19:49 | Reagovat

[1]: Tak na dva měsíce to je super! :) My jsme byli jenom na týden, a to včetně cesty :-D Ale pořád lepší, než nic :)

3 Roxy Roxy | Web | 3. února 2016 v 19:57 | Reagovat

Tak kromě hotelu a nepříjemnosti v neměcku to muselo být opravdu super. :) Miluji anglii, chci se tam tento rok vrátit. :) Brácha jel na podzim také do UK díky tomu projektu a také díky tomu, že dobře udělal testy na B2. :) Ach ty britské vlajky, to byla taky krása. :) Anglie je na 100% mojí oblíbenou zemí. :)

4 extras-diary extras-diary | E-mail | Web | 3. února 2016 v 20:03 | Reagovat

[3]: Jo, rozhodně to stálo za to :) Já jsem Británií dost posedlá, zatím mám v plánu se tam v budoucnu přestěhovat :-D

5 Andey Andey | Web | 4. února 2016 v 10:30 | Reagovat

Já jsem v Anglii nikdy nebyla, tak snad se tam někdy podívám. :) Tak to jme měli dost krušnou cestu. Jednou jsme někam taky jeli autobusem a už na první pohled to byla hrozná plechovka a na zpáteční cestě vypověděla službu, tak jsme čekali na náhradní autobus v McDonaldu. :)

6 Ai Eater no Kuroyake Ai Eater no Kuroyake | E-mail | Web | 4. února 2016 v 21:30 | Reagovat

Jej, tak to bylo ubytování fakt za všechny prachy =DD No, ale aspoň budete mít na co vzpomínat =]]
Já v Anglii nikdy nebyla, takhle na západě jsem byla jen ve Francii a v Holandsku. Ale do budoucna bych tam chtěla jet nejen jednou (protože to pořád vnímám jako zemi viktoriánských gentlemanů, čajových dýchánků, deště a knížek =DD)

7 extras-diary extras-diary | E-mail | Web | 4. února 2016 v 21:33 | Reagovat

[5]: Autobusy nemám moc ráda, takže příště snad už letadlem :-D

[6]: Přesně tak, proto mám Anglii tolik ráda :)

8 Silmarilli Silmarilli | Web | 5. února 2016 v 11:33 | Reagovat

už si připadám hloupě, protože ve své podstatě tu píšu furt to samí, ale opět závist. Strašně si tam přeju podívat už pár let a nějak se pořád nedaří...

9 Ellis Stones Ellis Stones | Web | 5. února 2016 v 14:13 | Reagovat

Mám ráda Anglický styl :3 Už dlouho jsem se chtěla do Anglie podívat :( :D

10 extras-diary extras-diary | E-mail | Web | 5. února 2016 v 20:57 | Reagovat

[8]: Určitě se tam jednou dostaneš, není to tak daleko :)

[9]: Nepochybuji, že jednou taky dostaneš příležitost :)

11 Minia. Minia. | Web | 6. února 2016 v 10:27 | Reagovat

Mířím tam v Květnu, tak jsem hlavně zvědavá na cestu tam. Bude to doufám všechno super, navíc tam jedu poprvé takže jsem zároveň trochu i nervozní. :D

12 extras-diary extras-diary | E-mail | Web | 6. února 2016 v 23:38 | Reagovat

[11]: Určitě si to užiješ, já jsem poprvé byla nadšená :) A za tu cestu to rozhodně stojí :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama